Tři osvědčené zásady boje proti pracovnímu stresu
Stresují Vás úkoly s pevně stanoveným termínem, o kterém víte, že je šibeniční? Nebo stresujete sami sebe už jen tím, že zásadně začínáte práci na zadaném úkolu až takzvaně za pět deset? Budete-li se držet následujících třech zásad, žáden termín pro Vás již nemusí být stresující!
1. zásada: Odhadujte čas realistiky
Stanovujete-li si při vykonávání úkolů termíny sami, stávají se stresujícími především z toho důvodu, že nejste schopni realisticky odhadnout čas, jehož bude na vykonání úkolu třeba. Mnohdy se totiž domníváme, že úkol, jež máme zastat je jednodušší, než je tomu ve skutečnosti. Přidělíme si tak na jeho vykonání méně času, než by bylo nutné. Popřípadě pracujeme pomaleji a to často až do chvíle, kdy se termín nebezpečně blíží.
Chcete-li se tedy stresu vyhnout, zkuste zvážit, kolik času ste věnovali obdobnému úkolu v minulosti a pro jistotu „trochu“ přidejte. Můžete také vyjít z toho, že úkoly často trvají zhruba dvakrát déle, než očekáváme.
2. zásada: Termíny nejsou vždy „svaté“
Jsou-li termíny pro Vaše úkoly stanovovány z vnějšku, je situace o něco komplikovanější. Když se ale domníváte, že termín dokončení úkolu je nerealistický, pokuste se o jeho změnu. Váš vedoucí nemusí mít o reálné náročnosti úkolu jasnou představu a navíc může být poháněn snahou předat úkol svým nadřízeným dříve, než je skutečně třeba.
V rámci vyjednávání o změně termínu můžete zmínit, že daný úkol obsahuje dílčí činnosti A, B, C, o nichž lze sice předpokládat, že budou trvat tak či onak dlouho, nicméně pouze za předpokladu, že vše půjde podle plánu.
Pokud navíc dodáte, že byste raději na úkol měli dostatek času a neuspěchali jej, je pravděpodobné, že se Vám konečný termín povede posunout.
3. zásada: Rozvrhněte si správně čas
V případě, že je termín pevně stanoven, je nezbytné si čas, jehož bude na provedení úkolu potřeba správně rozvrhnout. Nejprve si určete množství času, jež na splnění úkolu bude potřeba a následně si stanovte, kdy a jak dlouho na úkolu budete pracovat.
